Kdo vyjede na kole ke kapličce, může do hor, řekl “moudrý horal”. A tak se stalo, že třetího dne pobytu v Krkonoších se nám otevřela coby cyklistům brána hor a my se vydali na kouzelný výlet po vrcholcích. Cesta na Křížovky a Benecko utekla rychle, protože jsme ji už měli z dřívějška projetou, ale na Rovinku už to byla pro mě velká neznámá a co si budem povídat i po pěší turistické cestě lesem značně obtížná. Proto jsem také ocenila restauraci Na rovince, kde si každý levně pochutná a občerství se pivečkem neb točenou limčou. Od rovinky jsme se už nenechali zmást všelikýma značkama, ale stoupali jsme stále výš po cyklotrase na Horní Mísečky. Odtud už zbývaly jen 4 kilometry k určenému cíly, ovšem 4 kiláky do prudkého kopce. Ti lenivější vyjeli k mohyle umrzlých horalů Hanče a Vrbaty místním busem nebo lanovkou, ale my jako zdatní cyklisti chvíli tlačili, chvíli šlapali odvážně vzhůru. Po cestě se nám otevíral všemožný pohled do údolí, počasí také přálo i když každý varoval před deštěm a na vrcholku nás čekalo překvapení v podobě nerozmrzlé hromádky sněhu. Varování!!! kdo se vydá k řečené mohyle, snažte se dorazit do 16:00, protože v tuto hodinu se zavírá jediné občerstvení. To radí ti, jenž přijeli 16:10 hladoví a žízniví 
Každopádně i tak stál výlet za to. Od pomníku bylo vidět až na Sněžku, Černou horu, Wawel, Labskou boudu,… Hodina ale pokročila a tak jsme se vydali na zpáteční cestu. Z kopce, na který jsme s námahou vyjeli, jsme udělali rychlostní rekord do Míseček a odtud do Špindlu a zpět do Vrchlabí. Tak skončil na první výlet do opravdových hor na dosud nejvyšší bod, na který jsme zatím na kole vyjeli (1410 m. n. m.).
všechny fotky z výstupu na Mohylu Hanče a Vrbaty najdete tady
po páteční rokotéce ve stylu šestnáctiletých jsme v upršenou sobotu, ještě lehce pod vlivem, navštívili na kobližné výstavu pro desetileté.. no, to bych výstavě asi křivdil, protože legáči a webu kostky.org, kteří výstavu pořádali, nejsou žádná malá děcka, ale ostřílení sběratelé a stavitelé kostiček světoznámé dánské firmy. na výstavě jsme opravdu zírali, co všechno se dá z lega vytvořit.. skutečným skvostem byl obrovský parník mark twain, který mě naprosto fascinoval. největší náš hospůdkovský legáč zachouš zůstal doma s bolehlavem, tak jsme vyrazili “jen” v týmu mego, figu, tounga, blanche. fotky z ekšnu tuto.
tomáš má velmi v oblibě skvělou kapelku, sdružení lidiček, kteří si říkají kantoři a hrajou na všemožné současné i historické nástroje. musím říci, že jejich koncert je opravdovým zážitkem. nejen, že se seznámíte s hudebními nástroji již dávno nepoužívanými, ale ještě si poslechnete spoustu písniček původních i dobových, známých i neznámých, všechny ale v perfektním podání. kantory rozhodně doporučuji 
fotky z akcičky zde (janka ještě přibalila pár momentek z vrchlabí)
s jančou jsme zavítali i na kulturu, resp. na akci, kde se netočilo žádné pivo a naopak, která nás měla duševně obohatit. tato akce se jmenuje noc vědců a probíhá po celé evropě již několik let. oficiální stránky noci vědců najdete na nocvedcu.cz a fotečky z akce tady.
žili byli děd a babka.. no a ti chodili na pivo do ontárka. fakt! potkali jsme je tam včera, když jsme byli na pivsonovi s jančulou, zachoušem, blaňoušem a romanem. pivko bylo chutné, těch bylo, jej.. 
fotečky zde
rozsviťte mobily! křičel z pódia rozjetý paĺo habera a brněnské publikum burácelo. ste skveli! brno je jedna z našich nejoblúbenějšich zastávek na turné! zněla dalši slova zpěváka dnes již legendy československého rocku - skupiny team. publikum skotačilo, moja janička s nim. šli jsme se podivat 4.9. od osmi na vystoupeni teamu v brně, které se konalo při přiležitosti meetingu čssd a náboru voličů do řijnových voleb. zelný rink skutečně burácel. nejedna tabulka skla popraskala, když skupina válela svoje hity a publikum rázně přizvukovalo. pohromadě za poměrně krátký čas dvou hodin, které kapelka využila bez jediné přestávky, jsme mohli slyšet snad všechny pecky teamu. já se až divil, co jich složili, janka zářila..
fotečky z celé akce prohližejte na picase
Letos jsme začali s ochutnávkou piva už v pravé poledne na meničku v Legendě, ale to byla jen připrava na večer. V plánu bylo jit do “Vyškova” - Tenkrát na západě, ale všude měli rezervačky, tak jsme do sebe hodili jedno pivko na baru a šli o dům dál. Napadli nás Kadleci, ale tam nebylo vidět na krok, jak měli zahulený - ale myslim, že i kdyby někdo hledal volné misto po hmatu, neměl by úspěch. Nakonec nás zachránila malá útulná hospůdka U Miče.
Dalši fotky hledejte tady
Na Velikonoce se někteři z nás rozhodli nesedět doma a jit na výlet, tak se podivejte, jak se Andy, Janka a Mego plahočili blátem, lezli po skalách i po rozhledně, mrzli a potom rozmrzali v útulné hospůdce:
DALŠi FOTKY
POZOR SOUTĚŽ: kolik je ve fotoalbu Babi Lom červených turistických značek? Komu se podaři dopočitat k přesnému počtu, ziská “chléb poutniků”.
Ponořte se s námi do 37°C vody a nechte svá těla relaxovat při pohledu na fotky z termálnich lázní:
Město a hospůdky jsme prochodili v sobotu. Na neděli nám počasi přichystalo možnost krásné procházky na Brněnskou přehradu. Výlet byl unikátni i tim, že jsme šli v mistech, kde je po většinu roku voda. Přehrada se totiž každé jaro trošku upoušti, aby dobrovolnici pročistili břehy. Po cestě zpátky jsme se stavili v naši oblibené pizzerce a pak už pěšounem do Krpole. (ještě jsme se stavili na pár minutek do Obi, kde si můj miláček Peťa vybral židli svých snů) Došli jsme když už se smrákalo. Na Devadesátce se k nám přidal Andy. Zdlábli jsme večeři a na rozloučenou s Martinem šli do Středověké krčmy na medovinové pivo, kde se nás snažil opit jednim bezedným pivem vrchni - u Andyho se mu to povedlo 
chcete vidět vic?
